Mno… různý věci, objekty, umění i harampádí vyrábím vlastně celý život. Zálibu (rozuměj spíše posedlost) v tvorbě batůžků, ledvinek, taštiček, pouzdříček a organizérů všeho druhu jsem objevila někdy hodně dávno (cca když mi bylo tak 8), kdy jsem přišla na to, jak funguje jehla a nit. 

Pak jsem někdy po čase zjistila, že se dá studovat něco jako oděvní návrhářství. Další kus cesty byl tedy jasnej a začala jsem to šít i na stroji. To už ty moje výtvory něco vydržely a mohla jsem je nosit normálně ven bez obav, že by se rozpadly v tu nejnevhodnější chvíli.

Od tý doby šiju tak nějak průběžně pořád.

Následoval přesun k průmyslovému a produktovému designu a bylo fajn se na šití podívat z jinýho úhlu pohledu. No a tyhle futrály vznikly jako vedlejší produkt právě při studiu (doteď nechápu, jak jsem tehdy mohla stíhat ještě něco dalšího) a detailní záznam vzniku si pro pobavení můžeš přečíst tady na blogu.

Tehdy se vylíhnul i název, prostě to tu bylo. Nekonečno trojúhelníčků. Infinity a triangle.

Kolem designu se pohybuju doteď a kromě otáčení si modýlkem v Rhinu (rozuměj 3d modelování), ilustrací a grafiky mám pořád nutkání tvořit i něco rukama se skutečným materiálem. Což šití splňuje.

S tím taky přišel do cesty zájem o slow fashion, přírodní a alternativní materiály, bezodpadové střihy a cirkularitu v designu. 

S čím dál větším zájmem o thruhiking jsem vzala zpátky na milost různé směsové materiály a syntetiku (protože ťapat ve lněných šortkách nasosaných ranní rosou opravdu nechceš). A tady jsem zpátky u tvorby výbavy. Make your own gear.

Vyústilo to v tvorbu z deadstocku – z materiálů, které někde ležely ladem, nějak nenacházely využití, ale ještě by si chtěly užít : )

Jo. Byla to dlouhá cesta. A pořád je : ) A právě dlouhé cesty v tom doslovném významu tomu daly konkrétní směr.

Ať už je to Stezka Českem nebo bikepacking, vždycky člověk řeší, že si něco bere s sebou a potřebuje to někam dát. Pokud patříš do téhle smečky, určitě to znáš, když občas mluvíš se sebou ve větách jako „jak to tam všecko nacpu?!“, „to je zas děsně těžký!“, „…tohle by se mohlo hodit taky… co kdyby, že jo?“

…eee moment …odlehčit by to chtělo nejen humorem, ale i tou váhou, tak to s tím nákladem nepřeháněj ; ) Co si budeš brát s sebou je jenom na tobě, ale určitě je fajn vyřešit batožní tetris a nemuset lovit ty věci po celém batohu (protože většinou zalezou stejně až na dno). Ať už se vydáš kamkoliv, svoje poklady tak vždycky najdeš na svém místě : )